Konec války
Západní spojenci znásilnili statisíce Němek, tvrdí historička

Do dějin se zapsali jako osvoboditelé, kromě toho ale znásilnili statisíce německých žen. Obraz hrdinných západních spojenců v čele s Američany pošramotila německá historička, mapující rozsáhlé sexuální násilí po pádu Třetí říše. "Nejméně 860 tisíc žen a dívek, ale také muže a chlapce znásilnili spojenečtí vojáci na konci války a po ní. Dělo se to všude," píše Miriam Gebhardtová (53) ve své knížce Als die Soldaten kamen (Když přišli vojáci).

Dílo vydané letos v březnu vyvolalo značný rozruch. O znásilňování ve velkém rozsahu se v Německu vědělo, ale připisovalo se téměř výlučně sovětským vojákům. Případy znásilnění Francouzek americkými vojáky po vylodění v Normandii v červnu 1944 byly zdokumentovány, ale celkově západním spojencům - Američanům, Britům a Francouzům - zůstávala aureola hrdinů bez bázně a hany, kteří porazili nacistické barbarství.

Naopak v německé představivosti i bádání se nadlouho zachoval obraz Stalinových jednotek útočících v dubnu 1945 na Berlín a vrhajících se na ženy jako na sexuální kořist, vysvětlila Gebhardtová, která vyučuje na univerzitě v Kostnici na jihozápadě Německa. "Nakolik víme, tak i v jiných částech Německa i jiní spojenečtí vojáci podobným způsobem také znásilňovali Němky," tvrdí historička, jejíž výzkum se opíral o dosud neprobádané archivní materiály, vojenské dokumenty, líčení kněžích či žádosti o potrat.

Vzhledem k tomu, že úřady nic nedělaly a oběti mlčely, bylo těžké dokumenty najít, připouští historička. Opírala se tak hlavně o přibližně 500 zpráv bavorských farářů zasílaných biskupovi v Mnichově, které se zmiňují o znásilňování, často hromadném, které "prakticky ve všech vesnicích" páchali američtí vojáci a "příležitostně" i Francouzi. Zmiňují se také o "honu na ženy a dívky", následně znásilněných a někdy i zavražděných, po způsobu Mnichovanky, kterou Američané "obtěžovali a zabili" přímo na ulici.

Ze zhruba 860 tisíc znásilněných Němek připadá podle autorčina výpočtu asi třetina (270 tisíc) na západní vojáky: zhruba 180 tisíc jich znásilnili Američané, 50 tisíc Francouzi, 30 tisíc Britové. Sověti mají podle ní na svědomí nejméně 590 tisíc znásilnění, zatímco až dosud se mělo za to, že sovětští vojáci asi znásilnili mezi jedním až dvěma miliony žen.
Konzervativní list Die Welt označil tyto počty za nejasné a nepřesvědčivé. Historička připouští, že se její odhady pohybují na dolní hranici, ale je ochotna vzít v potaz i jiné návrhy, budou-li podloženy.

V zemi, která pečlivě schraňuje povědomí o nacistických zločinech a ve které otázku německého utrpení mnohdy obhospodařuje krajní pravice, byla kniha přijata příznivě. Tisk chválí prolomení tabu po 70 letech, které se zachovávalo jak na východě země s prosovětským režimem, tak v západním Německu.

"Zdá se, že doba dozrála k tomuto bádání," usuzuje levicový list Tageszeitung. Podle týdeníku Focus se kniha vypořádává s předsudky a představuje "hlubokou analýzu událostí, jejichž stíny sahají až do současnosti".

Mnoho žen se z hanby zabilo, anebo se o sebevraždu pokusilo, připomíná Gebhardtová. Lituje přitom, že žádné oficiální přiznání ani omluva za tyto zločiny nezazněla, přestože armádní velení potrestalo některé pachatele, a to někdy i tvrdě, tresty smrti či pracovních táborů.

Od vydání knihy spousta potomků a příbuzných znásilněných žen píše autorce, protože se domnívají, že se jejich matce či babičce něco stalo. "Ještě žijí anebo se léčí ve specializovaných zařízeních lidé, kteří jsou touto minulostí stále postiženi. Proto je důležité ji otevřít a hovořit o ní," domnívá se Gebhardtová.